Brněnský spolek lehocipedistů

(BrnoBENT)


brnobent website



Spousty fotek z některých akcí taky tady


11.9.2007

Program srazu a nejnovější mapy

Nejnovější verzi tras výletů a zamýšlený časový rozpis ostatních akci najdete zde.
Mapy už jsou hotové, oproti včerejšku na nich přibylo měřítko:
pátek
sobota

Přímo na srazu pak budou k dispozici letáčky s mapkou a popisem trasy pro každý výlet. Mapy budou černobílé, pokud někdo chce barevnou, může si vytisknout tu co tu visí. Jsou identické.
Ve velkém Shocart turistickém atlasu 1:50000 to jsou stránky 359, 405, 406 na pátek a na sobotu 406 a 452. V Shocart cykloatlasu 1:100000 je to strana 99 a 122 v pátek a na sobotu stačí 122.


2.7.2007

Podrobnosti Srazu lehokol 2007

Podařilo se dohodnout ubytování a další náležitosti pro letošní sraz. Tím mohl vzniknout i přibližný program. Podrobnosti v .htm a v .pdf.


5.6.2007

Organizační sraz

V pátek 8.6. v 19:00 je ve Spolku u Měnínské brány sraz. Na programu bude letošní Cycle Vision, případná výměna fotek, organizace zářiového srazu a případně co dalšího nás napadne.


28.5.2007

Tandem

Včera odpoledne jsme s ninkem dostali tandem do jízdy schopného stavu a krátce jsme jej vyzkoušeli. Kdo jej chce vidět v akci, nejbližší příležitost má v NL na Cycle Vision tento víkend, v sobotu 2.6. s ním jedeme hodinovku.
Ještě několik fotografií:


7.4.2007

Organizační sraz

V pátek 13.4. v 19:00 je v nekuřácké restauraci Na Cestě u nádraží setkání kvůli organizaci zářiového srazu. Je třeba minimálně stanovit konečné pevné datum a rozdělit si úkoly - hledání kempů, sponzorů a podobně. Kdokoliv chce mít vliv na výsledná rozhodnutí, která ten večer vzniknou, musí se dostavit.


19.1.2007

Staré nové kolo

Tatínek se rozhodl přestavět svůj prototypový Max na Mini hned jak uviděl jednu takovou přestavbu na srazu v Chrustenicích. Pod stromeček si nechal nadělit pár komponentů a nejprve jsme kolo přestavěli jen na otestování geometrie. Teď už je vyměněný pohon a chystá se důkladnější test. Vypadá to takhle:

Rám pochází z prototypu Maxe, který se nechoval tak pěkně jako sériové stroje, měl dost jinou geometrii. Dobrá zpráva je, že po výměně vidlice za kratší a osazení 20" kol (čímž kolo kleslo o 3" v místě zadní osy a o 6" v místě přední osy) se geometrie vylepšila. Kolo je nejen lépe ovladatelné než v původní konfiguraci, je lépe ovladatelné než Mini vytvořená ze sériových Maxů.
Nějaká data:
Celková délka: 186cm
Rozvor: 113cm
Výška sezení: 53cm
Výška středové osy: 64cm
Převodníky: 38/60
Kazeta: 11-32
Kolo má osvětlení stejné jako před tím: 1W Luxeon vpředu, 3xParalight vzadu, 6V Pb aku.
Pokud se kolo bude zítra chovat jak se od něj čeká, rozebereme ho a rám dostane nový lak.


18.9.2006

Výsledky závodu

Mám tu jen malý, ale zajímavý apdejtík. Zpracoval jsem výsledky ze sprintu na 100m letmo v Chrustenicích, včetně průměrnýh rychlostí. Ti co odjížděli brzy se konečně mohou podívat na svůj výsledek zde v .xls a zde v .pdf.
Poprosil bych každého, kdo najde chybu ve svém jméně, komu jsem špatně napsal jeho stroj, zařadil ho do špatné kategorie a nebo u koho jsou tyto informace nekompletní, aby neváhal a ozval se na hebi(mrtváryba)email(puntik)cz.


25.6.2006
Fotky jsou tu. Děkuju Lukášovi, který se přijel podívat na start, že je nejen vyfotil ale nechal mě je vyvěsit na internetu. Začíjí v "boxech" přípravou strojů i jezdců, pokračují přesunem na start a končí startem.


Zároveň jsou to prvné zveřejněné fotky mého nového kola po nalakování rámu.


19.6.2006
Letošní účast lehokol na K24 byla opět o něco početnější. Objevily se Azub 5 a Azub Max zapůjčené výrobcem budoucím zákazníkům k vyzkoušení, otec jel na svém prototypu Maxu a já s Ninkem na lowracerech s karimatkovými tailboxy. Nink svoji žehličku vybavil promyšleným boxem který opravdu aerodynamicky funguje, moje kolo bylo mělo spíš ten typ "lepší než nic". Navíc jsem na svém lowraceru stihl najet asi 140km před startem, z toho cca 30 s tailboxem a jen 10km bylo po nastříkání a s namontovaným přesmykačem. To se malinko vymstilo b podobě různých bolestí některých nezvyklých svalů. Také jakési šlachy kolem kotníků (původně jsem myslel že achilovky, ale asi to je něco jiného) zřejmě bolí kvůli tomu, nikdy dřív mě tam nic nebolelo. Dál jsem taky nebyl zvyklý na řízení a neměl kolo moc v ruce, občas jsem nejezdil zvolenou stopu (třeba kolem děr v silnici) s takovou přesností jak jsem zvyklý. A jednou jsem se dokonce nechal vynést z levé zatáčky až do štěrku, kde jsem po troše divokého balancování ulehl na pravý bok.
Celkově se ale závod velice vydařil. Ukázalo se, že s Ninkem se dobře doplňujeme, vyhovují nám stejné rychlosti a dokážeme se efektivně střídat ve vedení. Jezdili jsme neustále spolu, v noci vždy svítil ten vpředu luxeonem na cestu a ten vzadu oslňoval řidiče výkonnou blikačkou - měli jsme identické osvětlení mojí výroby (nedokážu se nepochlubit :-)). Najeli jsme čtrnáct kol, tedy 397,6km. Tatínek se předvedl s úžasnými 227,2km.
Rezervy a potenciál k lepším výkonům by se našly i se současným vybavením, ale jet dvakrát na tom samém, to bychom nebyli my, že. Takže už po dojezdu (a vlastně ještě před ním) se začaly rodit bláznivé plány na streamlinery popřípadě streamlined back-to-back tandem. Uvidíme co z toho bude.
Fotky zatím nemám, možná seženu něco od těch, co měli foťák a fotili.


7.5.2006
Není čas na pořádné updaty. Ale když už jsem sem nahrál video z dnešního výletu kvůli předávce Evě, tak sem dám aspoň odkaz na něj.

Video


1.2.2006
Zimní šílenci si opět dali sraz na přehradě. Tentokrát je pokrytá sněhem, tekže Pavel přijel na Maxu, já na jsem zůstal u tříkolky. Víc jak hodinu jsme blbnuli po přehradě, dělali smyky s tříkolkou, učili se 360° hodiny i projíždění zatáček plynulým smykem. Já jsem jednou spadnul s Pavlovým Maxem, on jednou převrátil tříkolku na hlavu (úplně kolečkama vzhůru, zůstala mu na zádech jak batoh). Užili jsme si spoustu legrace, kterou následující fotky určitě nedokážou vystihnout:



16.1.2006
Ve čtvrtek domluvený pravidelný výlet každou třetí neděli v měsíci se nevydařil. Jel jsem na tříkolce s hřebíkovou pneumatikou vlastní výroby a hned na Poříčí prorazil duši. Nevydržela scvaknutí mezi ráfek a hlavu vrutu při přejezdu rantlíku. Výlet jsem odvolal, Dan a Pavel se dostavili na přehradu každý zvlášť. S Pavlem jsme domluvili repete na dnešek. Vylepšil jsem vypodložení duše páskou, nabalil pro jistotu dvě náhradní a velkou pumpu a po 11 jsem se úspěšně dohrabal k přehradě. Už z dálky jsem viděl Pavla jak sjíždí na led u Sokoláku, tak jsem si to namířil přímo k němu. Převažoval čistý led, místy s ostrůvky sněhu, na kterých to při 35km/h (po větru) vždycky trošku plavalo, ale jinak velmi příjemná jízda. Bez jakýchkoliv hřebů nebo vrutů v předních kolech je brzdná dráha z téhle rychlosti tak sto metrů, bez použití ruční brzdy na zadní kolo. Bez kolize jsme se setkali s Pavlem uprostřed jezera, zablbli tam i na břehu ve sněhu, zanechali v ledu pár podivných stop a díry vybroušené protáčením kola na místě a zase jsme se rozjeli domů.
32km ve sněhu a ledu dá pěkně zabrat, myslím, že to vydalo za stokilometrový výlet v létě, při všem tom dovádění v závějích. Ale stálo to za to a alespoň "tvrdé jádro" Brnobentu zahájilo tradici pravidelných výletů hned od ledna.
Nafotili jsme nějaké fotky a pak si je vyměnili po internetu.


Děkuju Pavlovi za poskytnutí fotek.

31.12.2005
Rozhodl jsem se zakončit cyklosezónu 2005 stylově: výletem po sněhu s návratem za tmy. Kolo obalené sněhem vypadalo tak pěkně, že mi otec šel naproti s foťákem a udělali jsme kousek od domu pár fotek:


Teprve při úpravě fotek doma jsem si všiml, že mi na nich chybí přední blatník. A zcela překvapivě není přítomen ani ve skutečnosti na kole. Chybí kompletně i s tím špuntem co se montuje zespodu do vidlice, takže se musel na tom ušlapaném sněhu vyklepat a upadnout cestou, aniž bych si toho všiml, což mě překvapuje ze všeho nejvíc.
A protože zítřejší závody chrtů z Náměstí Svobody na přehradu mě zas tak moc neberou (s posolenými silnicemi obzvlášť), zahájím cyklosezónu 2006 opět stylově, dopolední projížďkou ve sněhu. Jsem si celkem jistý tím, v kterém úseku zasněžené stezky jsem ho ztratil. Před nájezdem na ni jsem totiž projel několik kaluží aniž bych dostal zespodu sprchu na stehna, takže tam blatník asi ještě byl. Šance na jeho nalezení je mizivá, ale jako záminka k vyjížďce to postačuje.


6.11.2005
Po dlouhé době jsme opět vyrazili na výlet ve větším počtu: Jirka (Azub 4), Petr (Azub Max), Eva (překližkáč), Honza (hliníkáč) a Jakub (oceláč). Před desátou před pivovarem jsme si ještě stihli vyfotit stroje Honzovy výroby za sluníčka:


Na oranžovém oceláči teď jezdí Honzův bratr Kuba, on sám přesedlal na nedostižitelnou hliníkovou žehličku s jednoduchým ale účinným karimatkovým tailboxem.
Krátce po startu se zamlžilo a mlhavé počasí s jednou malou přeháňkou nás provázelo celou cestu. Na mostě přes Svratku za Tescem jsme udělali fotku samospouští s fotoaparátem na zemi, aby byli vidět všichni:

Původní plán jet až do Hustopeč byl zkrácen a po obědě v Židlochovicích jsme to otočili zpátky na Brno. Pět lehokol zaparkovaných při šesti stupních nad nulou na zahrádce hospody dokonce přimělo číšníka jít se podívat jak se na tom jezdí.

Výlet se vydařil a rozhodně stál za to. Nám s tatíkem to vyšlo asi na 55km, ostatní určitě o kousek víc.


24.10.2005
Rozhodl jsem se zahájit zimní sezónu. Po troše hledání jsem objevil BMX plášť co nemá tak strašné zuby jako ten co jsem používal loni a nemusel by tolik hučet. Taky je na vyšší tlak. Takže k osvedčené Schwalbe Hurricane vzadu přibyl vpředu levný leč s hrdým názvem CST BMX Race Tire. Tady jsou fotky jak to kolo vypadá, když se obuje na zimu:



26.9.2005
Objevily se nové fotky z Nivnice na www.lehokolo.com, včetně gigantické panoramatické z náměstí.


19.9.2005
Spouštím nový web, kde se budu snažit popsat některé věci, co vyrábím. Kdyby to náhodou chtěl někdo zkoušet taky:-). Adresa je http://hebike.borec.cz


12.9.2005
Setkání v Nivnici je za námi, nějaké fotky jsou na http://dvur-kralove-nad-labem.cz/leho/home.htm a pár jich taky přidám:



12.7.2005
Setkání s Erikem je už za námi a vydařilo se. Co se nevydařilo bylo počasí, ale nakonec to docela šlo.
Erik bydlel v kempu ve Veverské Bítýšce a původně měl v plánu přijet za námi do Brna na kole. Přívalové srážky v oblasti horní části přehrady nás donutily plán změnit - zajeli jsme s otcem autem do Bítýšky a naložili Erika i s Fujinem. Hned po příjezdu na Mendlovo náměstí, kde otec (marně) doufal v ustájení kol ve vestubulu pivovarské restaurace jsme se jali zkoušet Erikův Fujin. Ochotně ho půjčil a byl velmi zvědavý, co na něj řekneme. Postupně se nás sešlo celkem osm. Já jsem zaběhl domů a vrátil se na tříkolce, takže strojů bylo nakonec pět a s výjimkou Fujinu samé homebuildy. Všichni si myslím vyzkoušeli všechna kola, až jsme nakonec provedli finálni fotografování a šli do restaurace na oběd, po delším zamykání strojů venku.



Po obědě jsme zjistili, že navzdory předpovědi přestalo pršet. Erik chtěl jet zpátky po vlastní ose a tak jsme se rozhodli ho doprovodit. Pršet mohlo kdykoliv začít znovu, takže jako záložní plán měl taťka čekat na Rakovci s autem. Překvapil nás a čekal s fotoaparátem už na lávce u Komína:

Stále nepršelo a silnice schly vesele dál, takže jsme pokračovali na Rakovec, kde došlo i na závěrečnou fotku:

Honza s Evou pak doprovodili Erika do Bítýšky, Ruda a já jsme to otočili zpátky do Brna.
Brzo doplním ještě odkazy na snímky v původní kvalitě, pokud by si je například chtěl někdo z účastníků tisknout.
A nakonec to nejlepší: Erik se příští rok pokusí přesvědčit nějaké kolegy lehocipedisty ze Švédska, aby přijeli také. Možná nebude špatné zkusit to zkombinovat se zářijovým srazem, ať bude kdekoliv. Tož lehu zdar (musím zjistit jak je to Švédsky) a za rok znovu a ještě lépe!


28.6.2005
Všichni si připravte volno na sobotní odpoledne 9. července! Do Brna zavítá zahraniční návšťěva! Erik Forsgren ze Švédska již dorazil na jednoměsíční pobyt v ČR a právě devátého se vyskytne v Brně. Viděl nejrůznější weby o českých lehocyklistech (alespoň ty s anglickou verzí) a má zájem vyrazit s námi na krátkou vyjížďku. Svůj Challenge Fujin si přivezl s sebou.


26.6.2005
Dnes dorazila mailem pozvánka a přihláška na Setkání lehokol 2005, spolu s výzvou k dalšímu šíření. Takže tady jsou: pozvánka i přihláška.


21.6.2005
Tady je několik fotek z K24. Vyfotil je tatínek na startu a na začátku druhého kola. Tříkolka vzbudila množství kladných ohlasů, ujela čtyři kola a kousek, tj. cca 120km. Pak Lukáš přesedl na kolo a najel dalších pět kol. V sedm ráno to zabodl, do oběda spal a pak se zbaběle šel učit na dnešní státnice. Já jsem šel spát v šest, spal do devíti a najel 11 kol, jako loni.



15.01.2004
Konečně jsem to svoje nové kolo vyfotil (nechal se vyfotit) abych se tady mohl pochlubit. Tak tady je:


Prozatím s horním řízením, chci zjistit, jak se s tím jezdí. Zatím to vypadá tak, že pohodlné to není, vetší manévrovatelnost ve stísněných podmínkách to má a líp se to vytahuje z domu. Ovšem přináší to i nepříjemný pocit. Při té nehodě jsem měl spodní řízení a tak jsem se nezranil o žádnou součást kola během letu ze sedadla vpřed - s výjimkou toho škrábance na noze o levé rameno spodního držáku plexištítu. Takže i když to horní řízení jde zlehka sklápět dopředu, nějak to není ono...
Takže tam dřív nebo později dám spodní a bude. Na K24 a na léto určitě, možná dřív. Pokud se z recese zase zůčastním té modřické časovky, tak s horním řízením, přece jen to jede rychleji.
Kolo jsem koupil ve výprodeji s podstatnou slevou, ovšem bylo vínové. Žlutá už se nedělají a ta oranžová barva mě nějak nebere. Ale asponě jsme teď s tatíkem dokonale sladění:

Oba máme taky přezuto na zimní pláště. Nejede to tak hezky jako schwalbiny, ale zato to drží směr a brzdí. Už jsem se projel i 4km ve sněhu a cca 10km v hlubokém bahně (to bylo, to pak očistit:-)) a jde to skvěle. Byl jsem překvapený, když mi to na přemrzlém sněhu neuklouzlo, ani když mě tam vběhl čokl.
Zvlášť tomu Maxu ty pneumatiky sluší:

Ani to moje nevypadá špatně a podívejte, jaký to vyjede kopec:-)

Takže to nakonec celé dopadlo skvěle, mám o dva roky mladší kolo než před tím, s o dva stupně vyšší výbavou atd. Dobrovolně bych do toho nikdy nešel. A do teď se vždycky na silnici bojím, a na jízdu do školy jsem si ještě netroufnul. I když bylo hezky a já se potřeboval jenom zajet mrknout na výsledky zkoušky, stejně jsem si nakonec řekl, že radši ještě ne. Uvidíme, jak dlouho to ještě potrvá.


20.11.2004
Jak se mnozí již dozvěděli, například z diskuze na nakole.cz, včera jsem poněkud havaroval. Ještě ve středu, když jsem dělal složenou fotografii pro zjištění pedalboxu, jsem zachytil poslední podobu svého žlutého tanku:


No a v pátek 19.11.2004 cca ve 14hod. už to vypadalo následovně:

Řidiče auta, který mi nedal přednost, jsem z fotek vymazal. Byl velice ohleduplný, měl o mě celou dobu strach a když zjistil, že mi nic není, vypadal jako nejšťastnější človek na světě, přestože právě dostal 4000Kč pokutu, bude běhat po pojišťovnách, opravovat škodu za 30000 na služebním autě atd. Nemám potřebu ho "vláčet médii" nebo tak něco. Jeho auto dopadlo takhle:

Seběhlo se to takhle: jel jsem po Chodské ze školy domů směrem k městu. Mrkal jsem chvílemi do zrcátka na auto(1), co se na mě lepilo už asi sto metrů, ale předjíždět nezačlo. Před sebou jsem viděl auto(2) jedoucí zleva doprava. Jeho ridič se podíval mým směrem a rozjel se, měl dost času to projet. Zprava jela dvě auta, olomoucký řidič(4), s kterým jsem se srazil, neznal Brno a sledoval kolegu před sebou(3), který ho navigoval. Jeho kolega tam vjel, měl dost času, zhruba v době, kdy auto(1) za mnou odbočilo vlevo. Řidič(4) se rozhlédl letmo, neviděl mě ani žádné auto a vjel tam za kolegou. Pak už jenom slyšel děsnou ranu když jsem se mu rozpleskl po dveřích. Myslím si, že je možné, že se díval doleva zhruba v době, kdy tam jelo auto(2), takže mě přehlédl. Já jsem jel asi rychlostí 10m/s, takže jsem měl tak akorát čas si říct "dop....." a už to bylo v...... Myslím, že jsem asi stihl zmáčknout brzdy, ale i kdyby ano, nestihlo se to nijak projevit. Načmáral jsem takový plánek s očíslovanými autíčky:

Zrovna jela kolem sanitka, takže než jsem se rozkoukal, už se nade mnou skláněla její posádka. Odvlekli mě do nemocnice na Pekařskou, tam jsem dostal tři stehy do nohy a zrentgenovali mě důkladně na několik let dopředu. Nic zlomeného ani naštípnutého nemohli najít, ať se snažili sebevíc. Ještě ze sanitky stojící na místě jsem zavolal taťku, aby přijel pro kolo a počkat na policii. Pořídil tam pár fotek na místě, další pak později ve skladu u nich v práci, kam jsme navečer trosky kola zavezli. Policajti chtěli, aby mě přivezl na místo, jestli se mnou v nemocnici skončili a jestli mě nic není, že se to pak všechno vyřídí rychleji a snadněji. Tak jsme to tak udělali, k velké radosti toho řidiče, který mě viděl skoro zdravého.
Nakonec pár fotek toho, co zbylo z kola:


1.7.2004
Honza mi poslal email abych sem dal odkaz na jejich expedici Athens 2004. Za odkazem Aktuality dole na stránce najdete pár malých fotek jejich tandemu. Podle Aleše Zemánka i podle Honzova mailu se bude ještě dost měnit a nakonec bude vypadat o hodně jinak, ale už teď to vypadá skvěle.


18.5.2004
Začnu radši postupně, první stránky budou primitivní, hlavně k tomu, aby si všichni mohli stáhnout fotky, případně se nějak dohodnout na výletech.

První a zatím jediné kompletní setkání se konalo 2. května a otec tam pořídil pár fotek. Je o ně docela zájem, tak jsem se konečně rozhoupal k tomu někde je vyvěsit aby si je mohli zájemci stáhnout.

Náhledový obrázek je zároveň odkaz na obrázek o velikosti 716x537, který má okolo 300kB.























Jestli má někdo něco co by sem chtěl napsat nebo vyvěsit, ať se ozve na hebi@email.cz
Například nějací lidé přes design by mi mohli vynadat jak děsně to vypadá a říct jak to bude vypadat líp:-)